restaurování v české republice / tradice / současnost / perspektiva

 

jarní bilance s vůní podzimu

9. dubna 2006

Jarní bilance směřování za novým uspořádáním restaurátorské profese se vyznačuje spíše podzimní truchlivostí. Optimismus vyvolaný věcným a cílevědomým postupem Ministerstva kultury koncem minulého roku se ukázal jako poněkud předčasný, což potvrzuje klasikovo konstatování, že podlehnout optimismu lze pouze vírou ve spásný vliv pesimismu Fakta, alespoň podle mých kusých a neúplných informací, jsou zhruba takováto:

Počátkem listopadu loňského roku se uskutečnila první schůzka na MK ČR. Bylo domluveno, že MK (generalizuji, nerozlišuji jednotlivé odbory, neb to v tuto chvíli není podstatné) připraví první, případně variantní koncept nového právního zakotvení restaurátorské profese, založený na principu klasické profesní samosprávy komory. Ten měl být dále diskutován a upřesňován ve spolupráci s restaurátory a dalšími, kterým taková diskuse a připomínky příslušejí. Do voleb v červnu 2006 tak měl být alespoň v rámci ministerstva připraven návrh, se kterým by již bylo možné vstoupit do dalšího legislativního procesu.

Ještě v prosinci opravdu vzniknul a internímu připomínkami věcných odborů prošel "Koncept věcného záměru zákona o Komoře restaurátorů". Připomínky Odboru památkové péče byly podle mých vědomostí ryze pozitivní, připomínky Odboru muzeí a galerií naopak. (V hrůze se mi v té souvislosti připomíná strašlivý hybridní návrh Komory konzervátorů, restaurátorů a preparátorů z roku 1990 i spor o tzv. Metodické centrum konzervace z roku 2003)

Abychom jako iniciátoři celé věci měli jakousi "oficiální adresu", vzniknul neformální Přípravný výbor České komory restaurátorů. Plnou podporu opakovaně deklarovala Asociace restaurátorů. Nabídli jsme Ministerstvu kultury veškerou spolupráci.

Od té doby marně čekáme. Mlčení ministerstva jsme dlouho vysvětlovali zemětřesnými úkazy v památkové péči, ale během února už začínalo být jasné, že práce na Komoře v rámci MK nepokračuje. Ještě poslední lednový den jsme se dozvěděli, že MK opět uvažuje o zřízení Rady pro restaurování (varianta našeho nápadu částečně insipirovaného Velkou Británií) a hledá pro ni právní zakotvení malou nepřímou novelou památkového zákona. Ideu Rady jsme už od listopadu loňského roku pokládali za zavrženou, avšak chce-li ji MK, proč ne... Bylo prý též rozhodnuto o zřízení samostatné rozkladové restaurátorské komise MK, což je zcela jednoúčelový poradní orgán ministra ve sporech ve správním řízení, kde je ministr odvolacím orgánem. Komora − nic.

3. března bylo zřízení Rady znovu potvrzeno. Informace se však po několika týdnech ukázala jako poněkud, řekněme, nepřesná. Rada není a nebude, neb pro ni není právní podklad − k oné potřebné malé novele památkového zákona nedošlo.

Počátkem dubna, po opakovaných naléhavých dotazech, je konečně jakž takž jasno. Práce na prvotním záměru zákona o Komoře od prosince nepostoupily ani o píď. Idea Komory je sice na OPP MK i ředitelem NPÚ přijímána jako jeden ze základních kamenů rehabilitovaného systému památkové péče (který ale ještě není definován), avšak věcně jsme tam, kde jsme byli na podzim. Proto ten titulek…

Martin Pavala, akad. mal.