restaurování v české republice / tradice / současnost / perspektiva

zpráva o 4. generálním zasedání ENCORE

(Asociace evropských vysokých restaurátorských škol)


IV. generální zasedání ENCORE se konalo ve dnech 9. a l0. května 2003 na Universitě Mikuláše Koperníka v polské Toruni na půdě tamní restaurátorské školy. Zúčastnili se jej zástupci členských a přidružených vysokých restaurátorských škol z Evropy a zástupce asociace profesionálních restaurátorů ECCO. Restaurátorskou školu pražské Akademie výtvarných umění zastupovali prof. Karel Stretti, akad. mal., odb. as. Theodora Popova, akad. mal. a David Frank, akad. mal. 

Program čtvrtého generálního shromáždění ENCORE měl zásadní význam. Definoval totiž pro EU úroveň a rozsah vyžadovaného odborného vzdělání pro výkon restaurování a konservování včetně kvalifikačního rozlišení bakalářského a magisterského studia, jakož i možnosti pracovního zařazení absolventů. Dokument bude doporučen Evropským parlamentem členským zemím Evropské unie.

Zde je třeba konstatovat, že systém vysokoškolské magisterské výuky oboru restaurování uměleckých děl, zavedený na AVU prof. Slánským progresivně již v roce 1947 a později převzatý VŠVU Bratislava, polskými i dalšími vysokými uměleckými školami, byl na tomto jednání zástupci ENCORE a ECCO jednomyslně přijat jako podmínka pro výuku a výkon restaurátorské práce, a to i v jiných restaurátorských i konservátorských disciplínách. 

Asociace vysokých restaurátorských škol ENCORE, jejímž členem je Restaurátorská škola AVU, usiluje o zajištění kvalifikované péče o kulturní dědictví celoevropským sjednocením rozsahu výuky restaurování minimálně na bakalářskou a magisterskou úroveň a tím i zvýšení kvality restaurátorské práce v celé šíři všech profesí. Ve svých aktivitách je podporována asociací profesionálních restaurátorů ECCO, kteří prosazují požadavek vysokoškolské úrovně vzdělání restaurátorů na základě situace v praxi evropských zemí.

Debata o definici profese, vycházející z předběžných požadavků parlamentu EU[1], byla zahájena na předchozím zasedání ENCORE v Mnichově[2]. Definitivní znění bylo předloženo na tomto zasedání v Toruni k závěrečné diskusi a dokument byl posléze jednohlasně přijat.

Po schválení v Evropském parlamentu bude předložen členským zemím jako závazné doporučení pro výkon restaurátorské profese a k upřesnění kvalifikačních stupňů a oprávnění k restaurátorské práci v péči o kulturní dědictví.

Pro úplnost uvádím překlad přijatého dokumentu Výuka restaurování a konservování, přístup, uznání a ochrana profese, který bude podkladem pro sdružené akce ECCO a ENCORE na tomto poli v Evropské unii:

Bod 1

Přístup ke studiu restaurování a konzervování bude záviset na dosažení diplomu nebo vysvědčení, opravňujícího ke vstupu na universitu (nebo podobnou srovnatelnou instituci). Multidisciplinární charakter restaurování-konservování vyžaduje, aby uchazeči prošli zvláštními dodatečnými vstupními zkouškami. 

Bod 2

Restaurátorské-konzervátorské školení bude zahrnovat minimálně 5 let plného studia nebo 5 500 kontaktních hodin teoretického a praktického vyučování a výcviku, poskytovaného za dohledu university (nebo uznávaného ekvivalentu) a končícího na úrovni magistr. Graduovaní magistři budou specializovaní na jedno zvláštní pole restaurování-konzervování kulturního dědictví. 

Bod 3

Absolvent bakalářského studia konzervování-restaurování (úroveň 4) bude mít kvalifikaci pro další studium mistrovské na universitní úrovni (master), nebo může pracovat v konzervování-restaurování kulturního dědictví ve veřejném nebo privátním sektoru pouze pod dozorem profesionálního restaurátora - magistra (viz bod 4).  

Bod 4

Absolvent magisterského studia restaurování-konzervování (úroveň 5) je kvalifikován ke vstupu na doktorandské studium (PhD), nebo je oprávněn k samostatnému restaurování kulturního dědictví. (Aby se stal profesionálním restaurátorem, může být vyžadován dostatečný počet let postkvalifikační zkušenosti v závislosti na množství restaurátorů v dané zemi registrovaných v příslušných restaurátorských organizacích a na lokálních legislativních ustanoveních, aby se tak potvrdila schopnost pracovat eticky, kompetentně a s plnou profesionální zodpovědnosti ve zvolené specializaci.) 

Bod 5

Průběžné profesní rozvíjení zaručí, v souladu s procedurami specifickými pro každý členský stát, že osoby, které dokončily svá studia, jsou schopny držet krok s pokrokem na poli restaurování a konzervování kulturního dědictví.

Bod 6

Doktorská úroveň v restaurování a konservování kulturního dědictví je základnou k doplňování výzkumných pracovníků a pedagogů pro rozvoj příští praxe a výzkumu na tomto poli.

Závěrem druhého dne bylo hlasování o přijetí nových členů. Mezi žadateli byl i IRKT Litomyšl. Při presentaci vedením ENCORE byl zdůrazněn zájem na zvyšování úrovně všech škol včetně soukromých a v diskusi bylo poukazováno na existenci bakalářských programů i v jiných členských zemích. Pouze Polsko a Maďarsko tuto úroveň výuky nepřipouští, v ČR vznikl IKRT zejména díky politickému posuzování odborné problematiky a v rozporu se zdejší tradiční formou vysokoškolské magisterské výuky restaurování. IRKT byl posléze mezi přijatými školami, neboť formální náležitosti splnil a bude se nadále muset řídit přijatým dokumentem (delegace AVU se zdržela hlasování).

prof. Karel Stretti, Akademie výtvarných umění v Praze
 


[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady pro uznávání profesních kvalifikací 2002.. Kapitola 1 – Všeobecný systém uznávání a evidování výcviku.

[2] Upřesnění restaurátorského a konservátorského studia na úrovni universitní nebo uznané ekvivalentní, přijaté členy a partnery ENCORE na 3. generálním shromáždění
19.–22. června 2001 v Mnichově.