restaurování v české republice / tradice / současnost / perspektiva

prohlášení Přípravného výboru

České komory restaurátorů

Dne 6. ledna 2006 se uskutečnilo prvé řádné zasedání Přípravného výboru České komory restaurátorů. Přípravný výbor vysoce oceňuje zásadní změnu dlouholetého pasivního postoje Ministerstva kultury ČR, která vedla k zahájení prací na přípravě zřízení Komory a novém právním zakotvení restaurátorské profese. Je nepochybné, že restaurátorský obor je třeba komplexně rehabilitovat, což je za současného právního stavu – i přes dílčí zlepšení dané novelou památkového zákona z roku 1999 – prakticky nemožné.

Zavádějící právní definice restaurování jako "obnovy", proti níž restaurátorský obor marně protestoval již okamžitě po jejím přijetí v roce 1987, nevůle dokončit projednání zákona o restaurátorské komoře počátkem 90. let, dlouhodobé zařazení do živnostenského zákona, nedostatečný systém udělování oprávnění k restaurování s absencí zpětných vazeb, setrvalá dvojkolejnost právního zakotvení restaurátorské profese a od těchto aspektů se odvíjející zmatečná praxe výkonu restaurování v systému památkové péče i mimo ni, vedly mimo jiné k terminologickému zmatení a celkové degradaci oboru. Za restaurování jsou dnes v běžné praxi i společenském povědomí pokládány i činnosti, které s ním ve skutečnosti mají nemnoho společného, jako renovace, rekonstrukce, výroba replik apod.

Restaurování je nutné nadále důsledně odlišovat od renovací všeho druhu a navrátit mu jeho výlučnost, konstatovanou již v bodě 9 Benátské charty, rozpracovanou v podrobných definicích profese (Etický kodex, 1992) a vyjádřenou též mimořádnými požadavky na kvalifikaci restaurátorů (ENCORE 2003, Komuniké Bardejov 2005 apod.).

Nová právní úprava restaurování musí důsledně vycházet z definice a charakteru činnosti jako takové, nikoli prioritně z právní definice a materiálového charakteru předmětu jejího zájmu, jak je tomu dosud. Musí upravit podmínky pro výkon restaurování bez ohledu na momentální právní klasifikaci restaurovaného díla. Musí reflektovat skutečnost, že u vý-tvarných uměleckých děl (a dalších předmětů mimořádného kulturního významu) nepřipadá jiný než restaurátorský zásah vůbec v úvahu, zatímco celá řada dalších hmotných kulturních statků restaurována být může, avšak nikoli výhradně – bez kvalitativní újmy mohou být renovovány, rekonstruovány, restituovány. Jsme přesvědčeni, že výkon těchto nerestaurátorských činností na kulturních památkách, včetně přípravy a realizací stavební obnovy, by měl být rovněž podroben licenčnímu systému, který by jednak garantoval je-jich kvalitativní úroveň a jednak vytvořil poctivé konkurenční prostředí.

Přípravný výbor České komory restaurátorů je připraven k všestranné spolupráci s Ministerstvem kultury ČR na přípravě legislativy, ustavení Komory i na širším rámci reformy systému péče o památky.

Praha, 6. ledna 2005

Martin Pavala, akad. mal., jednatel PV ČKR

Jednání PV ČKR byli přítomni:
prof. Karel Stretti, akad. mal., Akademie výtvarných umění
doc. Petr Siegl, akad. soch., Akademie výtvarných umění
doc. Petr Kuthan, akad. soch., AVU, předseda Asociace restaurátorů
Radomil Klouza, akad. mal., Akademie výtvarných umění
Martin Pavala, akad. mal., Akademie výtvarných umění